Boží štěstíčko

BIBLICKÉ ČTENÍ: Izajáš 61,1-9

1 Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, 2 vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, 3 pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je „Stromy spravedlnosti“ a „Sadba Hospodinova“ k jeho oslavě. 4 Co bylo od věků v troskách, vybudují, postaví, co kdysi bylo zpustošeno, obnoví zničená města, zpustošená po celá pokolení. 5 Stanou zde cizáci a budou vám pást ovce, synové ciziny budou vašimi rolníky a vinaři. 6 Vy pak budete nazýváni „Hospodinovi kněží“, bude se vám říkat „Sluhové našeho Boha“. Budete užívat bohatství pronárodů a honosit se jejich slávou.  7 Za svou dvojí ostudu a hanbu bude nad svým podílem lid plesat, dvojí dědictví obdrží v své zemi, budou mít věčně radost. 8 „Neboť já Hospodin miluji právo, při zápalné oběti nenávidím vydírání. Jejich výdělek jim předám věrně a uzavřu s nimi smlouvu věčnou. 9 Jejich potomstvo bude známé mezi pronárody a jejich potomci uprostřed národů. Všichni, kdo je spatří, rozpoznají na nich, že oni jsou to potomstvo, jemuž Hospodin žehná.“

TEXT KÁZÁNÍ: Matouš 5,1-12

1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2 Tu otevřel ústa a učil je:3 „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.11 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.12 Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

KÁZÁNÍ 

Jak jste asi pochopili, dnešní kázání bude o blahoslavenství, neboli o štěstí. Když je někdo blahoslavený, dá se o něm říct, že je šťastný. Co vás dělá šťastnými? Dobré  vztahy s vašimi nejbližšími? Jídlo, smysluplná práce? Bezpečné místo k životu? Nebo je to dostatek peněz na účtu? Krásný, pravidelně do fitka chodící protějšek, se kterým se ráno probouzíte? Pokud vás tyhle věci dělají šťastnými, tak vám to určitě přeji, protože to je v pořádku! Kdo by to všechno nechtěl, že? Málokdo ale má takové štěstí, že si všechno toto může po celý svůj život užívat. Navíc nás většinou nic ze zmíněného nenaplní pravým štěstím. Proto Ježíš ve svém Kázání na hoře z Matoušova evangelia přichází s úplně novou perspektivou. S Božím pohledem na věc. V Bibli se štěstí říká blahoslavenství. Blahoslavený je člověk, který může být z Božího úhlu pohledu šťastný. A zde je ten háček, protože Ježíš například říká, že šťastní jsou chudí v duchu nebo ti, kdo pláčou, jsou tiší, žíznící po spravedlnosti, ti, které pronásledují… Divné, že? Proč by měli být šťastní lidé, kteří neštěstím pláčou nebo musí utíkat před pronásledováním? To přece nedává smysl, ne? Na první pohled ne, ale Ježíš se na to životní štěstí dívá právě z té nebeské perspektivy. Pokusím se vysvětlit jedno Ježíšovo štěstíčko po druhém. Je jich celkem devět.

1. Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. 

Chudý v duchu? Není to pokus o urážku? Kdo je chudý v duchu? Všichni, co  nechtějí do něčeho zabrušovat a zpochybňují existenci historiky jednoznačně  potvrzených koncentračních táborů? Ti, co nemají vysokou školu (ani vysokou  školu života), Ph.D. a nepatří do Mensy? Všichni, co nějak duchovně a duševně zkrachovali? Mají duševní nemoci? Mají strach, deprese nebo je svírá úzkost? Ano, přesně tak! Chudý v duchu je každý, kdo duchovně, duševně či mentálně strádá. Všichni tito lidé u Boha najdou útěchu, přijetí a své místo. To znamená, že v nebi je místa dost pro všechny duševní a duchovní zkrachovalce. V nebi nebudou jen ti, co si o sobě myslí, jak jsou čistí, duchovně a mravně dokonalí nebo psychicky zdraví. A to je přece štěstí. Představte si, že by to bylo naopak. Člověk trpí nějakou duševní nemocí a ještě by dostal naloženo, že ho po smrti  čeká Boží trest. Na to Ježíš jasně říká: „Neboj se, i tobě Bůh drží v nebi flek.“

2. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. 

Šťastní jsou ti, kteří pláčou? To se Ježíš fakt už zbláznil? Dávalo by to smysl,  kdyby se jednalo o slzy štěstí, ale ty Ježíš skutečně nemyslel. Spíš chtěl říct, že  žádný smutek netrvá navždy, a jak se píše ve Zjevení, každou slzu Bůh jednoho dne setře z očí. Křesťanství totiž není jen pro radostné, mladé a nadšené lidi, co pořád skáčou a jásají, jak v reklamách na Coca-Colu. Ježíš své posluchače ujišťuje, že Bůh tu není jen pro šťastné, zdravé, bohaté a úspěšné. Je tu pro každého, kdo se cítí špatně, bolavě nebo se mu stala tragédie a pláče.

3. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

Kdo je tichý? Koho tím Ježíš zase myslí? Každého přehlíženého, umlčeného,  zakřiknutého. Každého, kdo nemá ve společnosti svůj hlas. Ježíš říká, že Bůh  slyší každý hlas, který k němu volá, byť se jedná o tichý, nebo dokonce vnitřní  hlásek. V Božích očích nehrají prim ti, co pořád řvou. Nejlépe v médiích a na  soc. sítích, že je jim UPÍRÁNA SVOBODA SLOVA! Boží království, ale i tato  země jsou tu pro ty, co se bojí ozvat. Nebo se neumí/nemohou ozvat. Nebo nemají sílu a vliv, aby je bylo slyšet. Nebojte se, ať už jste zakřiknutí, nebo umlčovaní, tak se za vás Bůh postaví.

4. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

I když se tak na první pohled může zdát, tohle štěstí s plným žaludkem úplně  nesouvisí. Jako lidé jsme si schopni udělat až nelidsky zle. Dokážeme si ubližovat, zabíjet se, ničit sebe i přírodu. A někde v srdci víme, že to tak přece nemá být! Věříme, že zlo má být potrestáno a všechny křivdy mají být napraveny. Jenže takhle to často v naší společnosti nedopadne. Lidská spravedlnost je nedokonalá. Nikdy se nám nepovede všechny odsoudit, někdo se dokáže ze svých zlých činů vymluvit, najít mezery v zákonech a spravedlnosti se vyhnout. Nebo se nepovede napravit justiční omyly, které se navzdory zákonům tu a tam stanou. A obětem zbydou jen oči pro pláč. Ale nebojte, Ježíš říká, že když lidská spravedlnost selže, tak je tu ještě ta Boží. A té se nikdo nevyhne. Ani když dostane už po několikáté poslaneckou imunitu. Ani kdyby se co nejlépe schoval v bunkru. A spravedlnost se nevyhne ani těm, kteří byli třebas i 100x nespravedlivě odsouzeni. Bůh je ospravedlní!

5. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. 

Chováte se k druhým slušně? Berete ohledy na potřeby druhých? Nechcete tu žít jen pro sebe? A máte pocit, že se vám to nevyplácí? Že se k vám lidé stejně chovají hnusně a všichni se starají stejně jen sami o sebe a na vás a vaši dobrotu kašlou? Tak nebojte, podle Ježíše to Bohu není jedno, u něj milosrdenství máte. Co bychom chtěli víc? #štěstíčko

6. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. 

Podle předchozích pěti blahoslavenství jste už asi pochopili, že tu nejde o to,  zda jste se ráno osprchovali a cítíte se čistí a svěží. Ovšem pozor! Ježíš zde nemluví ani o tom, zda jste čistí, myšleno bez hříchu a mravně dokonalí. Nikdo  z lidí totiž takový není. Snažíme se tak sice na Instagramu pomocí různých filtrů vypadat, ale ne. Nikdo z nás není svatoušek. Navíc o to Bohu ani tolik nejde. Někdo by si mohl myslet, že svou mravní dokonalostí je blíž Bohu. Akorát, že vůbec! Když se začtete do Bible, tak zjistíte, že „mít čisté srdce“ znamená být bezelstný. Prostě, že se máme na svět dívat očima dítěte, které nečeká od nikoho nic zlého.  Že je to naivní? Že si nabijeme čumák? To se může stát, ale když se na všechno chcete dívat podezřívavě, tak Boha určitě neuvidíte. Lidé, kteří za vším nevidí jen to špatné, vidí Boha už teď.

7. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.

Také jste už narazili na lidi, co jsou neustále naštvaní, ublížení a chtějí se jenom  hádat? Tak Ježíš v tomto blahoslavenství vyzdvihuje právě ty, kteří se snaží působit především pokoj mezi druhými. Někdy to může vypadat jako handicap. Ti s ostrými lokty, ti, co křičí a jsou agresivní dojdou přece nejdál, ne? Potom ti, co hledají smír a pokoj, jsou za pitomce nebo je mají ostatní za slabochy, s nimiž mohou zametat. Ježíš ale říká, že právě tito lidé jsou syny Božími. Samozřejmě i dcerami. A jen dodávám, aby nedošlo k omylu: Nemyslí se tím „chcimírství“, jev, který pouze napomáhá propagandě agresora, který chce vinu za svou agresi svést na oběť. Ježíš není naivní. Pokoj působí přece i ten, který agresora zastaví, dá mu pevné hranice a až poté s ním může vyjednávat. Tímto blahoslavenstvím Ježíš neříká, že na sobě máme nechat dříví štípat. Působit pokoj znamená i bránit se agresi.

8. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je  království nebeské.

Možná si říkáte, že předchozí blahoslavenství dávají po výkladu aspoň trochu  smysl, ale jak může být šťastný někdo, kdo byl falešně obviněn, odsouzen a uvězněn? Jak může být šťastný člověk, co sedí ve vězení pro své politické  názory nebo náboženské vyznání? A co lidé, kteří utíkají před válkou, zlem a pronásledováním v jejich zemi? Jak tihle můžou být šťastní? Těžko říct… Sám  nevím, ale Ježíš jim tu dává naději, že v Božím království najdou azyl, zastání a pokoj, a že tam je nikdo pronásledovat už nebude. Přijde vám to jako slabá útěcha? Lidem, kterým se něco podobného stalo, to tak nepřišlo. Pro apoštola Pavla, Jana  Husa, Dietricha Bonhoeffera a další bylo toto Ježíšovo blahoslavenství velkou oporou.

9. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 

A jsme u posledního Ježíšova štěstíčka. Ježíš se v posledním blahoslavenství rovnou obrací na své učedníky. Blahoslavenstvími začíná své veřejné kázání, takže mluví obecně k davu lidí a učedníci jen poslouchali. Mohli si klidně myslet, že se jich nic z toho, co říká, vůbec netýká. Jenže on se obrátí právě na ně a pro jistotu je ještě upozorní, že na tom nejsou o nic líp než ti všichni plačící, tiší, milosrdní, pokojní a pronásledovaní, co stojí kolem. To, že jsme křesťané, z nás nedělá výjimečné lidi, kteří ve světelné záři a čistém bílém rouchu plují na obláčku po nebi. Máme stát nohama pevně na zemi. Hromada věcí nás může štvát, bolet a budeme i brečet, ale Ježíš nám dává naději, že chovat se podle zásad Božího království nám nakonec přinese pokoj a štěstí. Snažit se o to být dobrým člověkem podle Božího návodu zkrátka stojí za to, i když to někdy bolí, protože nakonec nás čeká Boží štěstíčko.

Šťastní jsou podle Ježíše ti, kteří jsou společností nebo náboženskými vůdci vnímáni jako lůzři, které nemá ani Bůh rád. Ježíš těmto lůzrům vzkazuje, že je to naopak. Lůzrům patří Boží království, proto mohou být šťastní! Amen