O Boží iniciativě

Biblické čtení (Matouš 4,12–17):

Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím,aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:‚Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů – lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘ Od té chvíle začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“

Pokud má být překonána vzdálenost, která existuje mezi člověkem a Bohem, iniciativy se musí ujmout Bůh sám. Je to on, kdo se vydává na pouť za člověkem. Je to on, kdo staví most přes trhlinu rozdělení. Je to on, kdo trhá nebesa a sestupuje se svým vlivem k nám. To není samozřejmé. Vzpomeňme jen na některá naše vztahová rozdělení, která někdy nejsou překonána prostě jen proto, že žádná strana nechce být tou, která se ujme iniciativy.Ježíš oznamuje hned na počátku svého veřejného působení jako pověřený Boží hlasatel, že Bůh chce mezi nás přinést svou pomoc, záchranu, harmonii. Nabízí nám svůj vliv, svou moc, své odpuštění, svou pomoc, jedním slovem – své království. Nabízí nám restart našeho vztahu k sobě samému, nabízí nám nové brýle, kterými uvidíme svět svůj i lidí kolem nás nově a jinak. Jediným klíčem, který tento Boží dárek dokáže otevřít, je „pokání“, doslova „změna smýšlení“. Přiznat si, že potřebuji právě onu Boží iniciativu, že potřebuji právě ony Boží brýle, abych nahlédl sám sebe i svůj svět takový, jaký ve skutečnosti je.

Pane Bože, otevři mi oči i srdce. Ať správně nahlédnu tvé dobré záměry se mnou i se světem. Ať dokáži změnit smýšlení, kde mě svedl hřích nebo omyl, a slaďovat ho s tvým. Ať se otevírám tvému vlivu, tvé moudrosti a tvé moci.

(Z textů o biblickém tématu Božího milosrdenství, které připravil Roman Mazur pro příručku ke každodennímu čtení Bible „Na každý den“.)