Jednej s každým tak, jak bys chtěl, aby on jednal s tebou
Zlatý zákon
Ne vždy se mi bohužel daří se tímto mottem řídit, ale snažím se o to. Poprvé jsem se s ním jako desetiletý člen turistického oddílu, který vedl Zdeněk Lauschmann v libeňském Sokole. V oddíle mu říkali Zlatý zákon a viděl jsem jej vypálený do dřevěné destičky visící v klubovně. Do přijímací zkoušky jsem jej musel dobře znát a na táboře potom visel pokaždé v kuchyni, tam kde byl nejvíce všem na očích. Jeho duch prostupoval celým oddílem, od každotýdenních schůzek až po táborový program. To, že se jedná o parafrázi biblického textu, jsem se dozvěděl až mnohem později a vlastně se pro mě stal o to zajímavější. Když jsem pak po letech převzal na nějakou dobu vedení oddílu já, snažil jsem se též, aby zmíněný Zlatý zákon vždy prostupoval celým oddílovým programem.
Moji rodiče sice víru přímo nepraktikovali, ale o duchovních tématech se u nás mluvilo často. Nejčastěji jsme se k duchovnu dostávali skrze architekturu a výtvarné umění, protože táta opravoval památky a často jsme se byli s ním podívat v nějakém klášteře či kostele. O vlastní víře jsem ale začal uvažovat až v onom oddíle, při Vánočním čtení z Lukášova evangelia. Toto čtení bylo každý rok stejné, ale pokaždé jsem se na ně velmi těšil. V oddíle jsem poznal i svého nejlepšího kamaráda, s kterým jsem i někdy zašel na bohoslužby, ale vždy jsem to bral spíše jako zajímavý exkurz.
Nyní přeskočím řadu let, kdy jsem o víře sem tam uvažoval, ale k žádnému dalšímu kroku jsem se neodhodlal. Osud mě zavál do Afriky, na půl roční práci v nemocnici. Tam jsem poznal řadu lidí, jejichž posláním bylo vskutku nezištně pomáhat. Někteří z nich byli katoličtí duchovní, zejména misionáři jezuité. A zde mě asi poprvé oslovilo něco více, než jen sympatie k duchovním tématům. Po návratu z Afriky jsem vyslyšel opakované pozvání Zdeňka Lauschmanna k libeňského sboru.
Návštěva mě zaujala, takže jsem navštívil sborový kurz Zajímavé biblické texty a posléze i Základy křesťanské víry. Přesně tohle jsem totiž celou dobu hledal, možnost se hlouběji ponořit do zajímavých témat, pod odborným vedením. V té době jsem také poznal svou ženu, která je z velké evangelické rodiny a léta učila v nedělní škole, takže jsem získal podněty ještě z mnoha dalších stran. Myslím ale, že jsem dosud stále nepřestal hledat. A to je vlastně důvod, proč jsem se přihlásil na studium Základů evangelické teologie (ZET). Možná abych se naučil nějak lépe svou víru uchopit, lépe pojmenovat a dále s ní pracovat.